Rok 2005 začal na Arše opět tak, jak už se stalo dobrým zvykem – tříkrálovým plesem. Zima pak patřila Sněženkám, tentokrát „jen“ ve čtyřech turnusech. Jejich tématem byly pohádkové příběhy s krásnou princeznou Šeherezádou a zlým sultánem Solimánem. Zima byla na sníh bohatá, i když to, co přišlo později, ji ještě hravě překonalo. I tak dokázal sníh vykouzlit úsměv na tváři dětem i vedoucím a postaral se o dostatek radovánek během celých dní.
Po Sněženkách se na Arše uskutečnily dva víkendy akce „Dobrý tábor, to je dřina!“, kde se vedoucí z různých táborů učili, jak dělat tábory kvalitně a s rozmyslem. Jaro se zároveň neslo v duchu dalších stavebních prací – započala rekonstrukce dalších dvou chatek. Všechno probíhalo v už dobře známém režimu, ale jedna historka přece jen stojí za zaznamenání. Michal Zahálka vzpomíná na betonování základů, kdy jim přijeli na pomoc kluci z Přístavu. Po půl dni náročné práce byli ovšem značně vyčerpaní, a tak Michal volal na Přístav, jestli by neposlali další posily. Na otázku, co se stalo s těmi dvěma, zazněla památná odpověď, že už jsou „značně použití“ a chtělo by to nové. Jenže nebylo kde brát, a tak se betonování protáhlo až do jedné hodiny v noci. Takové zážitky se člověku vryjí do paměti na celý život.
Před prázdninami se už Archa nesla v klidnějším pracovním duchu. Postavila se nová „dálnice“ ke stanům, vyrobily se podlážky pod stany, dodělaly betonové pražce na zbytek náměstíčka, natřely se desky na hřišti a samozřejmě se připravovalo nekonečné množství dřeva na topení. Začátek léta tradičně odstartovalo stavění tábora a den otevřených dveří. Letní tábory se letos nesly ve znamení cestování po světě s novináři, a tak se táborníci podívali třeba do Itálie, Číny, Ameriky, Brazílie a dalších koutů světa. Za zmínku stojí i hlavní vedoucí jednotlivých turnusů – Ondra „Okoun“ Miklas, Peťa „Brunda“, Lukáš „Camino“ Jambor a Libor „Chury“ Churý. Z letní sezóny se dochovalo i video z druhého turnusu, které dodnes věrně vystihuje atmosféru tehdejších táborů, překvapivě podobnou těm dnešním. Léto uzavřelo tradiční bourání tábora.
Za zmínku stojí také malá chajdaloupka v lese za jedničkou chatkou, sloužící k ukládání táborového materiálu. Dnes po ní v lese zůstaly už jen základy. Na podzim došlo k částečné výměně aršácké osádky. Peťu Cíchu, který na Arše působil od poloviny května, vystřídal Dan Baránek. Otce Ivana Fišara nahradil Kamil Obr, do té doby kaplan v Rajnochovicích. Potáborko se neslo ve znamení filmového festivalu TORNADURA 2005, kde mohli táborníci potkat známé herce z celého světa. Na podzim se na Arše uskutečnilo také setkání PoKolín. Koncem roku byla dokončena a zkolaudována pátá chatka, takže ke kompletní sadě zbývala už jen poslední. Začátkem prosince se pak rozjela sněhová nadílka, která neubývala, ale jen přibývala, a pomalu se schylovalo k největší zimě v historii Archy. Závěr roku patřil tradičnímu aršáckému silvestru.
