Ačkoliv se rok 2010 zdál být méně informačně zaznamenaný, opak je pravdou. Opět mi v tom pomáhá Ota, kterého měla v tomto období na starost Janka Ferby – za což jí patří velké poděkování.
Rok 2010 začíná příchodem nového správce. Po Jardovi Michlovi se této role ujímá Zdeňa Pavelka, který na Archu jezdí již od jejích úplných počátků. Aršácký rok pak začíná tradičně Sněženkami, tentokrát na téma Čaroděj ze země Oz. Poté, co se děti tak trochu nechtěně dostaly do země Oz, začaly hledat čaroděje, který jim měl ukázat cestu domů. Během putování jsme potkali plecháče – který měl tak trochu plechové srdce – a nabídli jsme mu, aby putoval s námi za čarodějem, který mu jistě pomůže. Když jsme ho konečně našli, poslal nás do temného lesa, kde žije zlá čarodějnice. Tu jsme s pomocí plecháče naštěstí překonali, a čaroděj nám za odměnu ukázal cestu zpět domů.
Po Sněženkách se pokračovalo v opravách. Plechová vložka krbu dostala obezdívku ze šamotových cihel a práce na sedmičce také viditelně pokročily. Omítky, podlahy, dlažba, topení – spousta práce byla za námi, ale ještě více nás čekalo. O to náročnější bylo, že se vše financovalo převážně ze sponzorských darů.
Na jaře tohoto roku přichází na Archu také paní Mohylová, dnes již nejdéle sloužící zaměstnankyně. Zpočátku se ujala kuchyně, která postupně prošla důkladnou obnovou. Milimetr po milimetru se vyčistila, Kuba Uhřík natřel pracovní stoly, pořídila se nová škrabka na brambory (ne ta plastová do ruky), zprovoznila se myčka nádobí, zrenovovaly se sklady potravin a zrevidovaly jídelníčky. Když se pak na Arše objevila bedna plná koblihů, byl to velký okamžik. Paní Mohylová zkrátka vzala všechno od základu – a nejen kuchyni.
Také v účetnictví panoval za předchozí roky určitý nepořádek, což však nebylo možné nikomu vyčítat. Ještě dva roky nazpět byli na Arše pouze dva zaměstnanci, kteří museli řešit vše – od přihlašování přes zásobování kuchyně až po opravy technických závad, například odpálené čerpadlo ve studni. Naštěstí se vše začalo postupně dávat do pořádku.
Archa však v tomto období prožívala celkově těžké, a možná i nejtěžší období své existence. Jak by řekl klasik: „Nejsou lidi.“ Aršáci sice pilně pracovali na táborech, potáborku i Sněženkách, pomáhali na brigádách se dřevem, ale zároveň bylo nutné neustále zajišťovat opravy a údržbu celého areálu. Archa totiž není jen jedna budova, ale tříhektarový areál. Doby, kdy na Archu jezdili řemeslníci s nářadím a pracovali výměnou za stravu, byly již pryč. Začalo se proto více uvažovat o tom, jak zajistit stabilní financování Archy. Postupně se rozbíhají první pronájmy, které Arše přinášejí potřebný příjem. Zároveň se začalo více využívat dotačních titulů od Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které pomáhají dodnes.
Začátkem léta opouští Archu kaplan Petr Souček a přichází otec Jiří Pospíšil. V roce 2010 také přijímá kněžské svěcení Pytel (Libor Všetula) a jáhenské svěcení Camino (Lukáš Jambor).
A začalo léto – tentokrát ve znamení westernu. Po Arše se proháněla spousta kovbojů a kovbojek, kteří bojovali s bandity. Pamatuji si například stavbu transamerické železnice a budování mostu přes řeku (tedy potok nad tůňkou). V létě také proběhl puťák na Vysočině a Quo Vadis.
Potáborko patřilo Jamesi Bondovi. Nejlepší agenti se sešli na oslavě narozenin agenta 007, kterou však přerušila zpráva o jeho únosu do Ruska, a okamžitě se vydali na záchrannou misi. S pomocí agentky 00A a Q se podařilo Bonda osvobodit a zjistit, že padouši plánují zmocnit se jaderných raket. Agenti proto připravili plán na zastavení jejich transportu. Po náročném boji rakety získali, zastavili odpočítávání a nakonec dopadli i hlavního padoucha Ivana, čímž misi úspěšně dokončili.
V tomto roce se také podařilo dokončit kanalizaci a s ní i sociální zařízení na chatkách. Nešlo přitom jen o pokládání trubek v sadu, ale také o vybudování malých koupelen – a to hned šestkrát. Za tento velký kus práce patří zvláštní poděkování Kubovi Uhříkovi, který se tohoto nelehkého úkolu ujal.
Na závěr roku Archu opouští Jana Radostová i správce Zdeněk Pavelka, a Archa tak znovu vyplouvá do dalšího roku pouze ve dvoučlenné posádce.
